Canisterapie není jen složená zkouška
Než se pustíte do přípravy ke zkouškám, je důležité si odpovědět na otázku, zda se chcete canisterapii skutečně věnovat a proč.
Jde-li Vám pouze o splněnou zkoušku do sbírky, pak ušetřete sebe i nás ztraceného času. Stejně tak, pokud si chcete canisterapií vydělávat. Jestliže Vás k nám přivedly ušlechtilejší pohnutky jako touha pomáhat a uspokojení z rozdávané radosti druhým, pak jste tu správně.
Zodpovědnost, pravidelnost, volný čas..
Canisterapie je vykonávána zpravidla v dopoledních hodinách, zřídkakdy i odpoledne. Canisterapeuté se jí věnují ve svém volném čase, mimo pracovní dobu, dochází ke klientům pravidelně, několikrát do měsíce, třeba i každý týden. Je třeba si uvědomit, že canisterapie není jako kynologický sport. Nehoníme se za výkony nebo množstvím klientů a její výsledky jsou těžce měřitelné, mnohdy je nám odměnou jen úsměv klienta nebo jeho dobrá nálada. Canisterapie je o vnitřním přesvědčení, že děláme správnou věc a pomáháme druhým.
Canisterapie nám zabere pravidelně několik hodin času, je třeba počítat s vyzvednutím a vyvenčením psa, cestou i časem na samotný výkon canisterapie a zamyslet se nad tím, jestli jsme ochotni tento čas věnovat druhým lidem.
Canisterapie je týmová práce
Canisterapeutický tým je tvořený majitelem a jeho psem. Každého psa si majitel ke canisterapii vychovává a trénuje sám. Společně potom navštěvují klienty s nimiž pracují.
Cesta k tomu, abyste se stali dobrým canisterapeutickým týmem není jen pouhé splnění canisterapeutické zkoušky. Není to jen o ovladatelnosti psa a plnění povelů. V canisterapii je stejně důležitý i vzájemný vztah mezi psem a jeho majitelem, vzájemná souhra, porozumění a důvěra, že se na sebe mohou vzájemně spolehnout. Canisterapeutický tým, musí být skutečně „tým“ ne jen pes a jeho majitel.
Jak již bylo zmíněno výše, canisterapie není kynologickým sportem, ale je náročnou prací pro celý tým, pro psa i jeho majitele. V průběhu canisterapie majitel neustále sleduje svého psa, čte jemné signály, které k němu jeho pes vysílá a musí na ně reagovat, umět poznat, kdy pes začíná být unavený, kdy mu daná činnost není příjemná a v takových chvílích umožnit svému psovi odpočinek a relaxaci. Nikdy nenutíme psa, do činností, které dělat nechce, ať už z jakéhokoli důvodu.
Pro samotného psa je canisterapie nesmírně náročnou činností. Nejenže se pes musí v jejím průběhu neustále kontrolovat, být v klidu, reagovat na povely majitele, ale ještě vnímá po celou dobu stav klienta a reaguje i na něj. Po canisterapii rozhodně není vhodné plánovat psovi trénink agility nebo jiné náročné aktivity. Pes si potřebuje dopřát relaxaci a odpočinek, ať už procházku nebo klid v pelíšku.